Náš skautský tábor tento rok nebyl obyčejný (jako by někdy byl), doprovázeli nás totiž kluci z Brdské smečky a jejich vedoucí. Pánové se spolu s námi zapojovali do chodu tábora ať už vařením výborných pochutin a složitějších receptů, sekáním dříví nebo úklidem tábořiště, abychom se zde mohli stále cítit jako v bavlnce a nepřidělávali přírodě, ani táborům po nás, práci s úklidem. Co s námi k jejich smůle nesdíleli, byla celotáborová hra.

Letošní tábor byl neobyčejný ale i z mnoha dalších důvodů. Jeden by si řekl, že uprostřed lesa u Orlické přehrady přece člověk nemůže poznat svět. A to by byla velká chyba! Proč? Protože my jsme to zvládly! Za dva týdny jsme stihly procestovat celý svět! A co víc, dokonce jsme zvládly chytit padoucha na útěku a posbírat i všechny jeho mimoně, kteří po jeho zatčení tropili neplechu. Podívali jsme se první týden i se světluškami mimo jiné do Řecka a Číny. Druhý týden jsme se pak sami skautky vydaly za objevováním zemí jako je Izrael, Ukrajina nebo třeba Japonsko, kde měly možnost se dozvědět něco více o jejich historii, současnosti a vyzkoušet si některé ze zdejších tradic. 

Spolu s Brdskou jsme měli možnost zkusit si lodivodství, bezpečné skoky z paluby do vody a střelbu ze vzduchovky na cíl (samozřejmě plechový). Dále pak jsme se s nimi podělily o náš zamýšlecí večerní program a užili si s nimi spoustu krásných kytarování u ohně ať už slavnostního, nebo jen obyčejného. 

Mezi letošní úspěchy se také řadí několik získaných odborek, kterými se nyní naše dámy mohou chlubit na svých krojích. Co je ale ještě radostnější, že do klubu Tří orlích per jsme po letech znovu přivítali dva odvážlivce, kteří vydrželi 24h nejíst, dalších 24h nemluvit (což je velký oříšek) a 24h nepozorovaně pozorovat dění v tábořišti. Velmi tímto gratulujeme Piggoušovi s Polevou, chtělo to opravu pevnou vůli!